Název

Pod arménským nebem

Popis

Popisky v arménštině mi to nechce přijmout. A tak jste přišli o to nejlepší z celého alba.
Se zpožděním doplňuji slíbený Eliščin komentář k Jerevanu:
Arménie je tak trochu Balkán vynásobený tisícem. V Asii. První pohled na Yerevan budí dojem, že se člověk ocitl v hlavním městě země, kde již pozítří znamená předevčírem. Ruština tu funguje jako angličtina ve zbytku světa a angličtina sama je k ničemu, takže mlčím a po večerech se učím rusky, už umím asi 20 slov, ze kterých skládám celkem roztomilé věty. U většiny budov se člověk musí ptát, proč je vůbec kdy někdo začal stavět a jak je možné, že ještě stojí. Myslím si, že stejný názor sdílí i sami Arméni, domy totiž ze zásady nedostavují a používají maximálně první dvě patra, přežitky jako okna a fasády se tu prostě nenosí a celé město tak vytváří dojem dost neutěšeného architektonického bizáru. Nicméně celá tahle nesourodá mozaika nějak zázračně funguje, ulice jsou plné stromů a života, Arméni jsou pohostinní a krásní, všichni všem při každé příležitosti (nebo i bez ní) dávají růže, které se prodávají na každém rohu a celý ten chaos, nad kterým se v dálce vznáší 5 137 metrů vysoký Ararat, působí jako jeden velký umělecký happening.

Nastavení